Jel se závod formulí PEJ Tondy Hráčka. Proto?e na těchto závodech byla předpokládaná malá účast, tak jsem jel na experiment Romana Štalmacha. Slyšel jsem něco o tom minulý závod (2.6.) z jeho úst a nepřikládál jsem tomu zvláš? velkou váhu, spíše jsem byl proti. Ale abych mu to mohl zkritizovat, rozhodl jsem se tohoto „podniku“ zúčastnit.

V čem spočíval tento experiment? Jednalo se o kategorii hobby pro co nejširší spektrum podvozků a pohonů. Jistě mi dáte za pravdu, ?e co se zde v této kategorii děje, je spíš ostuda. Roman tuto kategorii vygenerovanou v jeho hlavě pracovně nazývá všeštok. Mohou to jet jak open tak stocky i hobíci, 4WD, 2WD, jakýkoliv motor. Zkrátka vše co máte doma a dlouho nepou?íváte a chtěli byste si zazávodit.

Zhruba zde popíši pravidla, podle kterých jsme testovali. Zúčastnilo se nás šest.

R.Štalmach starý XRAY, motor střídavý cca 13,5t

Petr a Ondra Macháčkovi (bratranci) podvozek F103GT (2WD) a oba bezsenzorová střída 12 závitů

Já Fanán LRP hobík a motor LRP S10 Blast

Pavel Novotný XEAY 12 motor Pro Open

Jako šestý přijel jeden závodník z Prostějova – prostě v autech a motorech všehochu?.

Jeli jsme dvě krátké rozjí?ďky na nej kolo kvůli postavení na roštu pro finálovky.

A teď to hlavní. Pro finálové jízdy se určil nějaký čas, který se nastavil do počítače. Prakticky ten čas se stanovil podle mého průměru. Ten jsem měl 19,5 sekundy, či-li v počítači bylo nastaveno 19s. Pointa! Ten, kdo jel rychleji ne? 19 sekund, tomu to nezapočetlo kolo.

Teď k finálovkám. Ráno byla tra? vlhká. Formule a my jsme odjeli po jedné rozjí?ďce a začalo pršet. Formule ještě jely na vodě druhou rozjí?ďku. To bylo pohřebiště motorů a regulátorů. Z pěti formulí dojela jedna jediná (Novosad), my u? jsme nejeli. Čekalo se, jestli přestane pršet a hlavně v kolik. Radary v mobilech říkaly, ?e přestane kolem 12. Stalo se. Tra? se začala vysoušet. Zapojili se všichni, cca ve 13 hod. se mohlo začít prvními finálovkami. Jely dvě skupiny formulí, celkem obstojně. V naší první finálovce jsem jel jenom já!? Ostatní prý nepojedou. Tuto jízdu sám na trati jsem si u?íval. Jel jsem „jak o dušu“, zcela naplno. Mohu říci, ?e jsem za 10 minut jízdy ani jednou nebyl rychlejší ne? nastavených 19 sekund. Najel jsem 30 kol. Druhou a třetí finálovku vynecháváme. Jedou jen formule a to i tu čtvrtou. Tra? vcelku osychá. Nechali jsme ještě formuláře vyhlásit jejich výsledky i se sladkou odměnou pro první tři. Po vyhlášení do formulářů jak kdy? střelí, v momentě tam nikdo z nich nebyl. Abychom dokončili náš experiment, museli jsme odjet ještě nějaké finálovky. Domluva s Petrem Novotným byla celkem snadná. Taky ho zajímalo, jak to bude vypadat. Do druhé finálovky nenastoupil Pavel Novotný a závodník z Prostějova, tomu přestalo jet auto! Tak?e jedeme pouze ve čtyřech.

Je odstartováno. Já z prvního místa se sna?ím ují?dět. Celkem se mi to daří. Petr hlásí, ?e Roman jel dvakrát pod 19 a hned na to, ?e Petrovi to nezapočítalo kolo. Třetí Šumachrovo nezapočítané kolo a hned na to další mínus kolo Petr. Ondra, ten jezdí pomaleji, ten problémy nemá. Šumachr zastavuje a sni?uje si výkon na reglu. Ani nevím, jak kdo skončil, nevadí. Třetí finálovka: nevím kdo z těch dvou měl mínus nějaké to kolo. Druhou a třetí finálovku jsem najel opět po 30 kolech. Jeli jsme i poslední – čtvrtou finálovou. Tu vyhrál Roman, druhý já – oba 30 kol, třetí Petr – ten byl přede mnou, ale v posledním kole to přepískl a měl vymalované. S 29 koly skončil v této rundě třetí.

No a pro ty, které tento experiment zaujal, napíši pár postřehů.

Můj názor na omezení: nastavení času v tomto závodě mělo být 20 vteřin, snad i 20,5, abych i já mohl či snad musel mít nějaké omezení či spíš rezervu. Bylo evidentní, ?e ti dva (Roman s Petrem), jak mne začali stíhat, si mohli dovolit na rovině „zatáhnout za plyn“ a pomalu a nenápadně se ke mně přibli?ovali. Já jsem jel pořád naplno.

Havárie: vcelku ka?dý z nás udělal chybu a pak ji doháněl. Zde rezerva na plynu musí být. Chce to silnější motor a pro rozjí?ďky si ho stáhnout, kolem 20 sekund. Počítejme s tím, ?e 19-20 sekund, pokud se to pojede ještě v Otrokovicích, tak ta rezerva musí být. Proto jsem v úvodu psal jakýkoliv podvozek a jakýkoliv silnější motor ne? je S10 od LRP.

Taktika (moje): jet naplno (?e jsem neměl ?ádnou rezervu) a nutit od startu, aby ti za mnou přepískali nastavený čas, jak mne chtějí dojet.

Soutě?ní pravidla:mohu zde nastínit můj názor na pravidla s odstupem 24 hodin po závodě. Stačí jet pětiminutovou rundu na nejrychlejší kolo pro postavení na startovním roštu! Zále?í na tom opravdu rychlé kolo, proto?e z desátého místa se ten první dohání špatně. Myslím si, ?e stačí jet naplno první tři minuty, pak zajet mimo tra?, stáhnout plyn o nějakých 10-30 % a s tímto nastavením jet znovu naplno, abych měl nějaké porovnání do finálovek. Zbývající jízdy (finálovky) se jedou bez nějaké kalibrace plynu. Jen ten, kdo sedí u počítače, sděluje závodníkům jejich časy na kolo a hlavně kdo přepískl kolo. Samozřejmě ?e pro ka?dou finálovou jízdu se bude dělat přeskupení na startovním roštu. Doporučuji sečíst všech pět finálovek bez toho, aby se nějaká škrtala. Je jedno, jestli se pojedou na kolo nebo na pořadí.

Pokud vás takové závodění zaujalo, mů?ete to zkusit třeba a? po závodě. A to i kategorie open. Pokud tito závodníci jezdí kolo za 13 sekund a nastaví se časomíra třeba na 17-20 sek,, jeďte bez kalibrace třeba na 10 minut jednu rundu!

Výsledky z tohoto závodu určitě taky někde budou pro dokreslení.

Snad bych ještě mohl říci, jakým stylem jsme my čtyři mohykáni jeli. Roman si stahoval plyn po pár kolech, kdy? je přepískl. Petr jel na cit levého ukazováčku, ani? by si ubral na plynu. Já jsem jel „co to dá“. Škoda, ?e to nebylo nastaveno na těch 20 sekund, abych i já musel laborovat s páčkou plynu. Snad příště! A Ondra? Ten kdy? vyjel zároveň se mnou na rovinu, zatáhl za plyn, tak mi ujel i o pět metrů. Zase mu to nešlo v začátkách, kde byl se 2wd opatrný a tím i pomalý. Tam jsem na něho získával. Ale klobouk dolů před ním. ?e jel pomalu, tak nepřepískl jediné kolo a tím získával v celkovém součtu kol.

Nudný závod? Určitě ne. Stalo se nám, ?e tři auta jezdily vedle sebe. Ka?dý musel přemýšlet nad jízdou, hlavně, kdy? ty před vámi dojí?díte po karambolu. Ale těch 10 min. adrenalinu stojí za to. Snad čas uká?e, zda je tato cesta pro hobíky správná. A nejen pro ně.

Myslím si, ?e něco zakazovat, předepisovat, vymýšlet, aby se muselo kupovat cosi nového nebo hlídat nastavení Zero Boost, je ji? minulostí a stane se pře?itkem nebo si lámat hlavu nad nějakou jinou, novou motorizací je zbytečnost. Zkuste všeštok alespoň jednu rundu a dáte mi nebo Šumachrovi za pravdu!

Fanán