Do Skřipova jedu už v pátek s naším Faánkem, prý ab ych potrénoval, najel si trať a co víc, dostal osminu jak se říká do ruky. Budiž. Su tomu rád. Jenže během týdne silně pršelo, takže trať je samé bláto. Než se setmí, tak mi to nedá a dávám si pár koleček.

Ráno vstávám a dávám si jenom cca 2-3 kolečka a je ohlášen konec tréninku. I toto mi stačilo.

A jsou tu rozjížďky. V první dávám 6 kol, ve druhé 5, protože stále a neustále bourám. A ve třetí dávám opět 6 kol. První a třetí rundu jedu kola pod 60 vteřin, i přesto startuju ve skupině C z posledního místa. 1. a 2. finálovku jedu po osmi kolech a porážím přede mnou startujícího Śtěpána Vykydala. Ve třetí finálovce se chci udržet před Štěpánem, ale stále bourám a on mi ujíždí a ujíždí … Dokonce končí tuto finálovku na devátém místě a je těsně přede mnou a já su poslední. A i přesto su vcelku spokojený se svým výkonem ve druhém závodě s osminou.

Doma přemýšlím, co na bugyně zlepšit, co upravit. Jen mne napadá, že zmenším rozbíhavost na přední nápravě. Jinak ponechávám vše stejné.

Jak jsem psal, tak v rozjížďkách sem jezdil nejrychlejší kola za 53 sekund. Jezdil jsem opatrně a to bylo na škodu. Musím finálovky jezdit rychleji a víc se soustředit na jízdu. Je vidět, že když se soustředíám na jízdu, najíždím i o 10 sekund rychlejší kola! než v rozjížďkách. Takže tudy vede cesta pro lepší výkon.

Fanán